Vášeň lovce démonů 5/7

14. srpna 2013 v 17:05 | Rose |  Crossover
Je nějaký divný období lidi, nejde mi psát :'( to bude asi tím, že se blíží konec prázdnin a já si to až moc dobře uvědomuju :( Teda psát... no dneska jsem něco solidně zmrvila... doufám, že mně za to nezabijete až to sem dám ( ono to skončí fakt dobře, slibuju) :D A tady s tou mnohorázovkou, budeme brzo finišovat :D doufám, že máte radost, protože já jo. Už jí mám v pc, až moc dlouho :) Jo člověk a ta jeho skleroza. Takže lidičky. Zase se na pár dní mějte, já se tu opět zjevím :D pac a pusu :*

Posadil se ve své oblíbené kavárně a otevřel knihu. Pomalu v ní listoval a hledal něco, co by jeho domněnku potvrdilo.
"Dáš si něco Changmine?"
Zvedl hlavu a zářivě se usmál na servírku, která si jej potěšeně prohlížela. "Ahoj Yoono, ano, dej mi kafe a silný, prosím tě. Čeká mně dneska asi dost náročnej den."
"Hned ti ho donesu." Usmála se mile brunetka a zmizela za pultem.
Changmin se znovu pohroužil do čtení.

Po třech hodinách v tom měl jasno. V jeho milenci se jistojistě usídlil Asmodeus. By to démon chtíče a touhy. Ale jak ho kruci dostat ven? Jak, když jediný způsob, co znal, bylo zabití.
Changmin složil hlavu do dlaní.
"Vypadáš jako přejetej parním válcem. Co se stalo tak hroznýho?"
Min zvedl hlavu a oči se mu zúžily nenávistí, když spatřil zelené oči Siwona. Ten si to kecnul hned vedle něj, přičemž se usmál na Yoonu a ta hned přispěchala.
"Co si dáte. pane?"
"Prosil bych zelený čaj."
Yoona se usmála a odešla splnit Siwonovo přání
"Démon, a zelenej čaj?" Changmin pozvedl obočí a znovu se zahloubal do práce.
"Mám vybraný chutě." Pokrčil Siwon rameny a nahlédl do knížky, kterou tady měl Changmin rozevřenou.
"Koukám, že jsi na to přišel i bez mý pomoci."
"Jsem chytrej, víš?"
"Všiml jsem si." Siwon upil ze svého čaje a rozhlédl se kolem. Zaujal ho číšník, který se ochomýtal nedaleko.
"Ani se na něj nedívej."
"Proč?"
"Je to můj bratr."
"Je hezký."
"Já vím. A ty se k němu ani nepřiblížíš." Changmin konečně zvedl oči a podíval se na Jaejoonga.
Siwon se znovu otočil na lovce a podíval se mu do očí.
"Můžu ti znovu pomoc." Řekl nevinně.
"A jak asi? To, co jsi mi řekl, mi pomohlo a ostatní jsem zjistil sám."
"Znám způsob, jak dostat démona z Kyuhyunova těla."
Changmin se ušklíbl. "To já taky. Nezapomeň, že se tímhle živím."
"Ty znáš způsob jak dostat démona z Kyuhyuna, ale tím jej zabiješ, chápeš to? Znám jiný způsob. Dokáže dostat démona pryč a zabrání mu aby se ještě někdy vrátil do jeho těla. Můžeš dostat z Kyuhyuna Asmodea aniž bys mu musel ublížit."
"Cože?"
"Proboha, mám ti to říct španělsky?"
" Nemusíš." Ušklíbl se Changmin znovu. "A jak bys to asi tak chtěl udělat?"
"Vymítání."
Changmin si ho chvilku prohlížel. Netušil o co tomuhle hajzlovi jde, ale znělo to logicky. Už to párkrát zkoušeli, ale nikdy se to nesešlo s úspěchem a tak toho zanechali.
"Dělali jste to špatně. Není to tak jednoduché, jak to zní. Musíte použít speciální formuli."
Changmin se na něj podíval.
"Co za to chceš?"
"Nic. Věř mi nebo ne, Changmine, ale už mně nebaví, jak se můj rod s tím tvým pořád jen masakruje. Chci ti pomoc. Chci dostat toho zmetka z tvého přítele."
"Těžko uvěřit."
Siwon se na něj vážně podíval. Najednou nežertoval. "Myslím to vážně." Podíval se na jeho bratra a málem se neubránil pousmání.
Changmin se neovládl a lusknul Siwonovi před obličejem prsty. "Hej, já jsem tady. Bavíš se se mnou a ne s mým bratrem. Tak co všechno víš?"

"Zbláznil ses? Changmine vzpamatuj se. Vymítání už jsme zkoušeli. Je k ničemu."
Doojoon byl bílý vzteky a musel se hodně držet, aby po mladíkovi něco nehodil. Popřípadě z něho sám nevymlátil duši.
"Může mi pomoc."
"Sakra, my tyhle zrůdy lovíme, zabíjíme a ty? Místo abys ho zabil, když jsi ho poprvé spatřil ještě s ním nakonec klábosíš v kavárně tvého bratra."
"Může mi pomoc, dostat tu věc z Kyuhyuna." Vykřikl znovu Changmin hněvivě a zadíval se do očí svého šéfa. "Co bys dělal ty, kdyby se jednalo o Jonghyuna?"
Doojoon prudce vstal. "Udělal bych to, co je správné."
Changmin se na něj chvilku díval. "Jsi bez srdce, Doojoone." Řekl mu pak klidně.
"Já Kyu miluju a dostanu tu bestii z něj. I bez vaší pomoci. Pak se vrátím. Ale do tý doby po mně nic nechtěj."
"Už teď jsi mrtvý muž."
"Tak ať." Řekl Changmin a odešel.

Hlavu měl plnou myšlenek. To, co mu Doojoon řekl… na jednu stranu mohl mít pravdu. Opravdu to mohlo být k ničemu a on u toho mohl zemřít. Ale na stranu druhou…
Prohrábl si rukou vlasy a tiše zaúpěl. Měl se dneska se Siwonem sejít u nich doma, aby tu bestii z jeho miláčka vyhnali. Ale jak? To Changmin netušil. Bude mu muset pomoc démon, kterého lovil a který se mu díval po bratrovi.
Začalo sněžit a svět jako kdyby chytl jemný nádech. Bylo tu něco… něco co on neodkázal pojmenovat. Možná čistota a jemnost.
Blázní. Začíná mu doopravdy hrabat. Přemýšlí tady jak nějaký poeta a přitom se právě chystá udělat něco, co nemá s poezií nic společnýho.
Zahnul za roh a poupravil si šálu. Měl ještě trošku času, nebylo ani tři odpoledne. Zítra je pondělí, ale on řekl Doojoonovi, že jej neuvidí, dokud to svini z Kyuhyuna nedostane.
"Changminnie?"
Zprudka se otočil a uviděl svého přítele, jak stojí na konci ulice a tiše si ho prohlíží. Vypadal vyčerpaně.
Rychle k němu přispěchal a opatrně se ho dotkl.
"Vezmi mně domů, Changmine. Prosím." zašeptal zoufale Kyuhyun a chytl se kolem krku. Changmin ho zvedl do náruče, ale dával si pozor, aby se ho nedotkl rty. Když už věděl, že je v něm Asmodeus, měl se jak bránit.
Ale on byl vyčerpaný. Netušil, co tady Kyu dělá, netušil, proč tady je. Před dvěma hodinami odcházel z bytu a on tam stál, usmíval se na něj a vypadal zcela spokojeně. Ráno, ač si řekl, že dokud nebude Kyu znovu Kyu, tak nic nebude, se to stalo znovu. Jenže tentokrát pomiloval on jeho. Byl k němu něžný, pozorný a jak bylo vidět, jeho přítel si to užíval.
Pohodil si ho v náručí, aby se mu lépe nesl a potom se vypravil domů. Byl tam v rekordním čase. Bál se o něj. Cítil, jak tělo v jeho náruči ochabuje a jak mu chvílemi upadá do bezvědomí. Mluvil na něj, prosil ho, aby s tím bojoval, ale Kyuhyun byl evidentně dost zesláblý.
Doma ho položil do postele, přikryl jej dekou a začal se sápat po mobilu. Vytočil Siwonovo číslo, které si pro jistotu uložil a netrpělivě čekal, kdy mu to démon zvedne.
"No, co je?" ozval se ospalý hlas a Changmin se na chvíli podivil.
"Démoni a spánek?"
"Potřebujeme spát. Co jsi chtěl?"
"Potřebuju pomoc, Kyuhyun se mi zhroutil na ulici. Myslím, že už nemá sílu toho parchanta ovládat."
Siwon chvíli mlčel.
"No tak, slíbil jsi mi, že mi pomůžeš."
"Hned jsem tam." Siwon zaklapl mobil a rychle na sebe hodil oblečení. Podíval se na spícího mladíka a jemně se usmál. Jo, Changmin ho zabije.
S touhle myšlenkou vyrazil z bytu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama