Vášeň lovce démonů 4/7

5. srpna 2013 v 8:01 | Rose |  Crossover
Chtěla jsem to sem dát už prvního, nějak jsem na to však opomněla. Nu nevadí, vy mně za to snad nesežerete. :) Dávám to sem takhle brzo, protože za chvíli odjíždím a tentokrát si sebou noťas brát nebudu, takže budu bez internetu :) Tak si to užijte. Zatím pa lidi :)


Changmin se neklidně zavrtěl na židli a s povzdechem si promnul oči. Brýle si sundal už před hodnou chvílí a teď ležely nepovšimnuty na stole. Potřeboval ještě něco zpracovat pro Doojoona. Kyuhyuna poslal spát hned po večeři. Zdálo se mu, že je ten chlapec nějaký vyčerpaný. Poté co si ho dneska vzal v tý sprše, se mu málem zhroutil do náruče. Min ho pro jistotu donesl do postele a tam mu po několika minutách přinesl i večeři. Kyu sice protestoval a trval na svým, že se nají u stolu v kuchyni, ale Changminův pohled jej umlčel. Teď ležel jen asi tři metry od něj, hluboce spící a lehce oddechující. Vypadal tak andělsky.
Changmin si najednou vzpomněl na to, co mu řekl ten Siwon. A ta věta se mu vybavila v hlavě znovu.
Zachmuřil se.
Pochyboval…
Bylo možné, aby v jeho andělovi byl démon? A jestli ano, tak čeho? Podíval se do knížky, kterou měl rozevřenou na stole.
Musel si něco přečíst o démonech, kteří se usídlili za městem, a bylo toho celkem dost. Bude u toho sedět tak do tří do rána, než přijde na to, co jsou skutečně zač a proč tady jsou. Bylo to zvláštní. Vždycky planinu za městem vybili do posledního démona, přesto se tam objevovali další a další. A každej byl jinej. Jen někteří, jako třeba Siwon si dovolili přejít hranice a vstoupit na, pro ně, zakázané území, které patřilo lidem a lovcům. Vstoupili do města.
Changmin si znovu promnul kořen nosu. Chtělo se mu spát, ale rozhodně ještě nebyl hotový se svou prací, kterou měl zítra odevzdat Doojoonovi. Musel být v práci, co nejdřív, aby pak měl čas tomu malému stvoření v jeho posteli, koupit dárek. Něžně se usmál. Jo, musí ještě něco vymyslet.
Znovu se zadíval do knížky a s tichým povzdechem začal číst.
Když znovu zvedl hlavu a podíval se na digitální hodiny, skoro se zhrozil. Bylo čtvrt na tři ráno. Měl by jít spát. Ale ještě to musí hodit do počítače, vytisknout a teprve potom může jít spát.
Dal se tedy znovu do práce. Zabralo mu to další hodinu a čtvrt. V půl čtvrté už byl tak vyčerpaný, že jenom zhasl lampičku a doploužil se ke klidně spícímu Kuhyunovi, aby padl vyčerpaně na postel, objal ho a tvrdě usnul. Bezesným spánkem, který nepřinášel ani klid, ani úlevu.

Probudil se na zazvonění budíku, přesně v sedm hodin. Jakmile to uviděl, prásknul hlavou znovu do polštáře a div, že nezaúpěl. Někdy svoji práci nenáviděl. Bylo to přesně v těhlech chvílích, kdy musel vstávat z postele a vůbec se mu nechtělo. Otočil se, aby se podíval na svého přítele, ale jeho místo bylo kupodivu prázdné. Changmin se zamračil. Kyu obvykle vstával daleko později než on, protože byl šéfem redakce tady ve městě a proto si mohl dovolit spát déle. Ale kde byl teď?
Min se zaposlouchal, jestli neuslyší sprchu, nebo rány z kuchyně, ale v bytě bylo ticho jako v hrobě.
Vylezl z pelechu a popadl věci, které si v noci připravil. Dá si ještě rychlou sprchu, kafe a bude muset jít do práce. Sice tam dneska nebude muset strávit tolik času, protože je sobota a Doojoon má na starosti taky jiný věci než svoje podřízené. Třeba Jonghyuna.
Changmin se usmál. Jeho šéf toho maličkého miloval. Přišel k nim teprve nedávno a jako první s ním začal cvičit právě on. A musel říct, že to JR uměl. Usmál se. Byl dokonalý.
Zašel do sprchy a pro jistotu se zamknul. Co kdyby se Kyu vrátil a napadlo si jej vzít po ránu, tak jako včera večer. Pustil sprchu a stoupl si pod ní. Byl unavený. Neuvěřitelně.
Včerejší večerní sex ho vyčerpal daleko víc, než si byl ochotný připustit. A potom ta práce až do půl čtvrté do rána.
Ostatně, Kyuhyun byl poslední dny opravdu nějaký náruživý. Bylo to asi čtrnáct dní, co se na něj vrhnul poprvé. V té době byl Changmin ještě tak trochu při smyslech a vždy to obrátil v hru, kdy on skončil jako seme. Ale teď? Co se to s ním děje? Je snad v Kyu něco… něco o čem nevěděl… tak jak říkal Siwon. Nechtěl tomu démonovi věřit ani slovo, ale na druhou stranu, Kyu se choval podivně.
Horké kapičky mu začaly spadat do tváře a on se lehce zavrtěl. Před očima viděl Kyuhyuna s temně černýma očima. Vyděšeně ty své otevřel a zalapal po dechu. To… ne. Vypnul sprchu, otřel se ručníkem a už oblečený se vydal do kuchyně. Uvařil si v rychlosti kafe a pak ho na dva loky vypil. Bylo něco před tři čtvrtě na osm a on tam měl v osm být.
No doprdele…

Kyu se procházel chladnými ulicemi a díval se po okolí. Znal to tady jako své boty, přesto to nikdy neztrácelo svoje kouzlo. Miloval to tady. Stejně jako miloval svého přítele, kterého však teď zanechal samotného v teplé posteli.
Musel na vzduch. Potřeboval si utřídit myšlenky, které mu poletovali hlavou a on ne a ne je zachytit a pochopit.
Netušil co se s ním v poslední době děje. Věděl, tak nějak tušil, že se o svoje tělo s někým dělí, chtěl to říct Changminovi, opravdu chtěl. Ten by mu mohl díky svým zkušenostem pomoct. Ale vždycky, když se k němu přiblížil, ucítil tu jeho lákavou chuť, tu jeho vůni a bylo po řečech. Normálně se na něj vrhnul a pak… pak už nevnímal. Ano… byl unavený. Neskutečně moc, protože ta svině, co vězela v něm, z něj vysávala energii, kterou on potřeboval.
Skoro nespal. Dlouho do noci pozoroval tajně Changmina jak pracuje. Pozoroval jeho unavený výraz. Usnul až nad ránem, když se k němu jeho přítel přitiskl. Přestože byl k smrti unavený, usnul až s ním.
Zadíval se do jedné z výloh a spatřil stříbrný řetízek a přívěškem ve tvaru kříže. Moc se mu líbil. A Changminovi by slušel.
Dřív než stačil dojít dovnitř a koupit ho, démon ho posedl znovu a on jen s úšklebkem odešel.a tento, co vězela v něm ušenostem pomoct. Ale vždycky, když se k němu oje kouzlo. Mil
Všechno to viděl chlapec s nefritově zelenýma očima, který se opíral o protější budovu. Sledoval toho kluka, ve kterém vězel démon, už hodně dlouho. A chtěl, aby se ta mrcha vrátila do pekla.
A proto taky řekl tomu lovci, co v jeho příteli je. Protože jenom tak, může toho zmetka donutit, aby se vrátil tam, kam patří.
Přimhouřil oči, když ho uviděl přecházet. Bude si s tím lovcem muset promluvit znovu.

Min podal papíry Doojoonovi a potom se s ním rozloučil. Nikdo jiný, kromě něj dneska v práci nebyl. Tedy až na Jonghyuna, který se tam mihnul, proletěl kolem něj jak uragán, něco nesrozumitelného zakřičel a byl ten tam.
Changmin se ještě zašel podívat do jejich knihovny, která byla přeplněná různými vzkazky o démonech.
Ale dneska si vybral jej jednu knížku. Už měl totiž podezření…
Mohl to být…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama