Stvořeni pro sebe - 1.díl

15. srpna 2013 v 21:31 | Rose |  Stvořeni pro sebe
A jak jsem slíbila, první díl je tady, takže... asi není co dodávat, přežijte to a těžte se na další. A prosím... schovejte všechno čím mně chcete umlátit :) Děkuju moc :) Pa lidi :)


Skupina: SHINee
Pár: Jonghyun/ Taemin
Prostředí: odehrává se v minulosti, v jednom městě, vězení, zámek
Varování : Násilí, 18 +

Snažil se jim znovu utéct. Divil se, že ho ještě nezabili. Vždyť utíkal každou noc. Každou noc se chtěl dostat z té noční můry, kterou mu přichystal jeho rádoby dokonalý svět. Tolik věřil chlapci jeho slova o lásce. Byl tak neskutečně bláhový. A to ještě neměl být konec…

Probrala ho bolest. Tak nesnesitelná a tak ukrutná, že ho probrala z bezvědomí, do kterého upadl, když ho zbili. A on věděl, že přijdou znova. A bude to daleko horší. Věděl to. Ale už ztrácel naději na to, že se mu jednou útěk podaří.
Vždycky když odešli a nechali ho tady ležet jako kus hadru, přemýšlel, kde udělal chybu ve svém životě. Kdy se všechno zvrtlo, v jeden bláznivý kolotoč, který se nedal zastavit. On už neměl síly nazbyt. A hlavně, nevěděl jak dlouho tady už je. Dny a noci mu splývali v utrpení, když ležel na studené a tmavé chodbě, kdy pod sebou cítil tvrdé a ostré kameny a nic ho nedokázalo zahřát. Divil se, že ještě žije, protože smrt by byla jediným vysvobozením z tohohle pekla.
Pocítil, jak mu na tvář stéká krev a mísí se se slzami, které mu tečou po tváři. Cítil rány po bičících, cítil všechny pěsti a kopance, které mu byli uštědřeny. Cítil facky na tvářích i kožená pouta, které měl stále obmotané kolem zápěstí, od doby co se naposledy pokusil utéct a oni ho znova chytili. Byl to týden? Nebo už dva? Sám nevěděl.
Otevřely se dveře a do tmavé chodby se nahrnuli dva chlapi. Jednoho poznával. Byl to ten, který mu kdysi do ouška šeptal "Miluji tě."
"Taeminnie" zašeptal hlas krutě a chlapec se zatřásl. A věděl, co přijde. Žil v tomhle už tak neskutečně dlouho, že dokázal rozeznat výhružný tón v jeho hlase.
Ani nezvedl hlavu. Možná už mu i bylo jedno, co se stane s jeho tělem, co mu zase provedou. Už na něm zkoušeli tolik praktik a vždycky přišli ještě na něco krutějšího a bolestivějšího.
Chvíli se nic nedělo. A pak pocítil na svém odhaleném krku hrubý dotyk dlaně. S odporem ucukl, ale za to mu přistála facka na tváři.
"Nebudeš se ode mě odvracet, chlapečku. Nebo za to krutě zaplatíš." Vyhrožoval tak známý hlas. Ale Taemin se odvrátil znova. Věděl, že ho to bude bolet. Ale utěšoval ho fakt, že jednou tohle peklo, do kterého se dostal, bůhví jak, možná skončí. Možná dneska umře. Kdo ví!
Starší muž se rozzuřil, když se tvář mladíka znovu odvrátila. Nesnesl odpor. Rychle se podíval na svého společníka, který doteď stál ve tmě a pokynul mu, aby šel blíž.
"Chyť ho a zvedni ho. A hlavně nech mu ty ruce pořád svázané."
"Ano pane." Zašeptal druhý muž a tak ani dnes neměl Taemin ponětí, kdo to vlastně je. Ale cítil, jak ho někdo ve tmě bere zapáchajícíma rukama a nutí ho, aby si sedl. Nechce se mu. Bůhví co si pro něj připravili dneska.
Muž mu násilím roztáhne nohy a k Taeminovu zděšení mu je něčím připoutá k podlaze.
Druhý muž to jen spokojeně pozoruje a tiše se chechtá.
"Přines mi louč. Chci na něj tentokrát vidět." Poručí a za chvíli je chodba osvětlena.
Muž si k chlapci přidřepne. "Víš, Teamine, kdybys mně poslouchal, možná by to takhle vůbec nemuselo dopadnout!"
" Dělej si, co chceš." Řekne mu chlapec a znova se odvrátí.
"Tak takhle by to nešlo, chlapče. Chci, aby ses mi díval do očí. Chci, abys řval bolestí. Chci, abys mně prosil, ať přestanu."
"Toho se nikdy nedočkáš." Promluvil tiše Taemin a podíval se mu hluboce do očí. "Jdi se vycpat, ty jeden idiote." Přestože se ho hnědovlásek bál, nedokázal si odpustit nadávky. No a co, tak ta bolest bude zase o trochu větší. Chce to mít už zase za sebou.
Muž tiše zavrčí a posunkem vyžene druhého chlapa ven. Bičíky, které stále drží v ruce, si teď odloží na podlahu vedle Mina a začne se mučivě pomalu svlékat. Hlídá u toho, jestli se na něj Taemin dívá. Ten už jen ze strachu pohled neodvrátí.
Sleduje to tělo, které mu kdysi dávalo tolik pocitu bezpečí. A teď ho děsí.
"Víš, Minnie, vlastně jsi mi nikdy za nic nestál. Byl jsi jen bezcenná hračka na hraní. A to jsi i teď." Ano, chtěl ho ranit, chtěl ho ponížit ještě více, než byl teď. Ani netušil proč, ale dělalo mu to nesmírně dobře.
Taemin mlčel.
A najednou ucítil ve svém konečníku otřesnou bolest. Netušil co mu tam ten parchant zarval, ale asi to byl jeden z těch bičíků, co se před chvíli povalovali na zemi.
Další vlna bolesti mu vytryskne do těla, když muž surově přitlačí. V Taeminových očích se objeví slzičky a on má co dělat, aby se nerozkřičel. Ale ne, on ho neuslyší křičet. Už nikdy!
Muž mu způsoboval další bolest, přirážel bičíky čím dál rychleji, nevšímal si krvavých stop, které se rozlívali po špinavé podlaze.
A najednou přestal. Poklepal si prstem na spodní ret a krutě se zasmál.
"Tohle bude za všechno, co jsi mi kdy způsobil."
Vezme do ruky oba bičíky, klekne si před Taemina a zkontroluje, jestli se mu dívá do očí. Dívá. To je moc dobře, pomyslí si spokojeně. A vrazí je tam.
Minnimu se zatmí před očima. To co prožíval před tím, bylo nic v porovnání s tím, co je to za bolest teď. Neví přesně, co ho bolí, ale bolest se stupňuje tím víc, čím muž přiráží do jeho otvůrku. Vystřeluje mu do nitra a ochromuje jeho mysl. Tak tohle nečekal. A měl tušit, že to nebude všechno.
"Hej ty tam, pojď sem. Taky si trochu užiješ." Vyrval jedním tahem bičíky z chlapcova těla a nechal druhého muže, aby si klekl mezi jeho nohy.
Ne ne ne, to ne.
Ale byla o jen krutá realita. Muž si stáhl kalhoty a už svůj vzrušený úd přirazil do chlapcova krvácejícího těla. Zasténal rozkoší. Netušil, že bude až tak úzký. Přirážel rychleji a tvrději, Taemina to bolelo, ale nedal na sobě nic znát. Nemohl, bylo by to stokrát horší. Zatmívalo se mu bolestí před očima, když muž vyvrcholil do jeho bříška a celou vahou dopadl na křehkého chlapce.
Ten jen vyhekl. Chlap byl neuvěřitelně těžký a Taeminovo tělíčko bylo vyhladovělé a zesláblé.
Muž, který ho týral bičíkem, toho druhého odtáhl a sám udělal to samé, co před chvílí jiný. Jenže, tady to bylo horší. Vychutnával si Taeminovo zoufalství, tu jeho bezbrannost. Trvalo to třikrát déle. Naposledy přirazil a i on vyvrcholil. Ani on si nevšímal krvavých stop.
Rozvázal chlapci nohy a i ruce odpoutal. Minnie se zhroutil na podlahu a snažil se popadnout dech.
Ale to už na jeho záda dopadali bičíky a šlehali ho znova a znova. Už takhle měl ty záda zjizvené.
"Roztáhni nohy"
Uposlechl, už neměl sílu odporovat. Poslušně je roztáhl a mladý muž jej třikrát šlehnul do stehen.
Mladíkovi se zatmělo před očima a spadl na podlahu.
Slyšel klapnutí dveří a potom na chodbě osaměl. Silnější rukou se natáhl pro něco, co neexistovalo.
"Tohle ti nikdy neodpustím, Minho!" vzlykl a snažil se nabrat sílu. Dneska musí utéct. Ať ho to stojí sebevíc utrpení a bolesti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama