Pláč

8. června 2013 v 22:45 | Rose |  DBSK slash
No, to je tak, když člověka něco napadne ... :D A já zase chrápu u Kiry, takže to tak muselo skončit :D Tak si to užijte děťátka koťátka a... no bůhví co na to řeknete. je to taková krátká povídka, přesně 355 slov :) Na druhého kluka, si představuji bůhví proč Yunha, ale není tam nikde uvedeno jméno, takže dávám průchod vaší fantazii :)


Bolelo to. Vědomí, že mu odejde a on ho jak bůhví jak dlouho neuvidí.
Seděl na posteli, nohy měl přitažené k sobě a po krásných tvářích, mu stékaly horké slzy. Věděl, že to jednou přijde, věděl, že ta idyla skončí, ale netušil, proč to muselo být tak brzo.
Vždyť spolu nebyli ani rok. Nebyl to ani rok.
Changmin se rozvzlykal ještě usedavěji. Nemohl mu zapomenout to, co provedl. Jak to, že tam musel? Jak to že ho musel opustit, zrovna teď když ho co nejvíc potřeboval?
Schoulil se ještě víc do klubíčka a dopadl do peřin. Nesnažil se je zadržovat, nesnažil se je ani utírat, věděl, že je hned nahradí další.
Poslední dobou na něj jeho přítel nebyl zrovna nejmilejší, ale on se přeci jen tak snažil. Snažil se, aby všechno bylo jako dřív a oni si mohli užívat lásky, která jim byla darovaná.
Jak se však zdálo, láska vyprchala a v jeho srdci zůstala prázdnota. Ne však v Changminově. Miloval jej, miloval jej víc jak svůj život.
Jeho tělo se zatřáslo pod náporem dalších vzlyků. Přeslechl kvůli tomu vrznutí dveří i lehké kroky na koberci. Postřehl to až když se postel prohýbla pod dalším člověkem.
"Minnie, no tak, neplač. Však já se ti vrátím."
"Kdy?"
"Nevím" přiznal se tiše muž a povzdechl si. Nechtělo se mu tam. Ale musel. Nic jiného se nedalo dělat. Zavinil spoustu hnusných věcí a teď za to musel pykat.
Changmin zvedl uslzené oči.
"Polib mně."
A tak mu druhý muž vyhověl. Byl to jejich poslední polibek, na dlouhou dobu. Nevěděl, co bude dál. Budoucnost byla nejistá. Ale teď existovali jen Changmin a jeho rty. Byli sladké, měkké a tak plné. Líbal jej něžně, tak jako vždycky. Tenhle anděl si zasloužil jen něhu.
Slzy mu stekly po tvářích. Proč to vlastně udělal? Proč zabil člověka, když doma měl tohohle zlatého chlapce, který se víc než člověku podobal andělu.
Pohladil jej v hnědých vláscích. A pak se odpojil od jeho rtů.
"Musím jít."
"Kde- kde tě najdu?"
Muž chvilku mlčel. Pustili ho sem jen na chvilku, aby se s ním rozloučil. Aby mu dal sbohem. Pak se smutně usmál.
"Ve vězení."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama