Pane profesore

9. května 2013 v 20:27 | Kira |  Pane profesore
Kira vstala z mrtvých!!! (Nebo spíš konečně vykopla matinku od pc XD )
No nic, děťátka koťátka... Bude to cyklus, asi. A nebo možná ne, to se uvidí na mých mozkových záchvatech. No, to je fuck, zatím to dávám jako jednorázovku. Miluju vás :) Jo a... bude to drastické. Časem, ale to asi každá moje povídka, ne :D
A Hannie tvrdí, že slovní spojení ,Profesor Kim Heechul' zní úchylně. Co vy na to? Pac a pusu :)




Pár: Chulie\Kyu
Varování: Žádné (zatím)
Věnováno: Hannie a vůbec všem :)

Profesor Kim Heechul zasedl ke stolu a letmo se podíval do poznámek, aby věděl, co bude dneska za látku. Nevěřícně vytřeštil oči na inkriminovaný papír. Mužské pohlavní ústrojí?! To je vtip?? Svalil se do židle a projel si prsty dlouhé vlasy. "No ty vole…" zaúpěl. Když zazvonilo, sebral veškeré své duševní síly a vydal se do hodiny.
"Takže," hodil desky na katedru a otočil se ke své třídě ", dneska budeme probírat pohlavní ústrojí mužů."
Třídou proběhla vlna smíchu a v poslední lavici se zvedla ruka. "A budeme mít ukázku na živém modelu?"
"Hlásíte se dobrovolně, pane Lee? Pozvedl Heechul pobaveně obočí. Chlapec se rozesmál a drze kývl. "Já se nemám za co stydět."
"Nádhera, sebevědomí vám tedy nechybí, ale nechceme tu nikomu přihodit újmu, že?" Rozverně odhopkal ke katedře a rozevřel plakát. "Tak, otevřete si sešity." Zatímco diktoval poznámky, proložené sem tam nějakou vtipnou poznámkou, těkal očima po třídě.
Cho Kyuhyun očividně nedával pozor.
"No a pan Cho nám poví, jak se jinak řekne ztopoření penisu." Ušklíbl se škodolibě Chule. (ano, ano, je to Chuj :)
Kyu sebou škubl a vytřeštil na svého profesora oči, rudnouc závratnou rychlostí. A mlčel.
"No tak. To ve svém věku přece musíte znát." Předvedl Kim vlčí úsměv a s uspokojením pozoroval Kyuhyunův svítící čumáček. Bože, byl tak slaďoučký, že měl co dělat, aby ho nezačal ňuňat.
"E-erekce" pípl Kyuhyun tichounce.
Heechul nadzvedl obočí. "Prosím? Neslyšel jsem." Věděl, že je to od něj nefér, ale on byl tak sladký, když se styděl. Kyuhyunův obličej už nemohl být červenější "Erekce!"
"Ta nám všem je jistě známá." Třídou proběhla vlna smíchu. Jen Cho vypadal, že by se nejraději propadl.
" No a čím je způsobená erekce? Kyu dejte mi to, co právě kreslíte." Řekl Heechul jedním dechem.
Kyu strnul a upřel oči na svůj skicář. Tvář vyvedenou na papíře, musel jejich profesor neomylně poznat. Vždyť to byl on sám. Vyděšeně se na svého profesora podíval, ale ten se tvářil nesmlouvavě. Se sevřeným žaludkem mu tedy skicář podal. Kim jej položil vedle sebe a oznámil mu, že si pro něj má přijít po vyučování. Po zbytek dne byl Kyu jako opařený a když odzvonilo poslední hodině, doslova vystřelil z lavice. Ke kabinetu profesora Kima dorazil v rekordním čase.
Heechul si zrovna sedl ke kafi, když mu pohled padl na skicář, který zabavil Kyuhyunovi. Copak si ten malý skřítek asi mohl čmárat? Zvědavě otočil na první list. Málem vyprskl kafe, když uviděl zasněnou tvář na papíře. Jeho tvář! Listoval náčrtníkem dál a tep se mu zrychloval. Na každé stránce byl on.
"Pane bože" vydechl bezděčně, když narazil na kresbu, kde ležel, spící na posteli. Ale počkat! Ne, nespal. Na obraze měl jen zavřené oči. Rty mírně pootevřené, jako by v povzdechu, na tvářích ruměnec. Tvářil se, jako kdyby byl na vrcholu slasti.
"No kurva" poznamenal Chule uznale. Musel přiznat, že z představy, jak někdo tak sladký a nevinný jako Kyu, kreslí něco takového jako tohle, se mu krev nahrnula do míst, kde rozhodně neměla v takovou chvíli co dělat. Zvlášť, kdy ono výš uvedené stvoření právě klepalo na dveře. Heechul se zhluboka nadechl, aby zklidnil své srdce (a zkrotil erekci).
"Dále!" zavelel. Dveře se pomalu otvíraly a dovnitř nakoukla hnědovlasá hlava. Kyu se na svého profesora nesměle usmál. "Dobrý den."
"Dobrý. Jdete si pro ten náčrtník?" usmál se na něj povzbudivě. Kyuhyun zrudl a přikývl.
"Posaďte se, Cho. Musíme si promluvit." Pokynul mu Heechul a snažil se předstírat pouze profesní zájem. Ve skutečnosti by toho kluka ohnul přes katedru a ošukal. Jeho myšlenky se mu nejspíš odrazily v očích, neboť se Kyu zatvářil vyděšeně. Vštípená poslušnost ale převážila a on si sedl vedle něho.
"Pane Cho, to se dneska stalo na hodině, se nebude opakovat. Je nepřístupné, abyste si během vyučování kreslil. Rozumíme si?"
Kyu upíral pohled do podlahy a nervózně si pohrával s rukama. A mlčel.
"Pane Cho?" Heechul se jemně dotkl jeho ramene. Žádná reakce. "Kyuhyune, děje se něco?"
Chlapec zavrtěl hlavou, ale dál se tvářil jako hromádka neštěstí. Očima vypaloval díru do veelmi zajímavé podlahy. Heechul měl co dělat, aby ho neobjal. Doslova mu trhalo srdce, když ho takhle viděl. Náhle uviděl, že po Hyunově tváři sklouzla slza. Hrklo v něm. Něžně ho pohladil po vlasech. "Kyu. Co se děje?" broukl tiše
"A-ale nic. Já se… moc se omlouvám. Už se to nestane. Už nebudu kreslit." Vzlykl trpce. Kim ho chytil za bradu a donutil se na něj podívat.
"To by byla škoda. Kreslíš moc krásně."
Kyu strnul a vyděšeně na Chula vytřeštil oči. "Vy jste… vy…" vyskočil ze židle, ale útěku zabránila Heechulova pevná paže, která svírala jeho ruku. Kim si vyděšeného chlapce přitáhl zpět. Kyuhyun před ním stál a slzy mu tekly po tvářích. Heechul mu odhrnul vlasy z obličeje a palcem mu setřel slzičky z tváří.
"Proč pláčeš, Hyunie?" Zeptal se ho.
Kyuhyuna zarazila něžnost profesorova dotyku i oslovení. Tak i bolest obsažená v jeho hlase. Opatrně k němu zvedl oči. Srdíčko se mu rozbušilo, když uviděl tvář svého profesora, jen pár milimetrů od té jeho. Cítil, jak se mu do tváří žene červeň.
Heechul měl pocit, že dostane infarkt. Ach bože, jak se rozkošně červenal. A když si nejistě skousl ret, měl co dělat, aby po něm neskočil.
"Přijdu vám divný, profesore?" zeptal se tiše. Chulovi málem ulítlo obočí, jakou rychlostí vystřelilo vzhůru.
"Prosím?" otázal se mírně zděšeně. Proč by u všech čertů měl být Kyu divný?
"No… Protože…" lezlo to z Kyu jak z chlupaté deky. Starší muž jej jemně vzal za bradu a donutil chlapce podívat se mu do očí.
"Protože co, Kyu?"
"Líbíte se mi." Vydechl on, omámený vůní profesorova těla. Vzápětí by si nejradši nafackoval. Bože, to byl průšvih! Ale v Heechulově tváři nenašel ani stopu znechucení. Snad jen mírné překvapení a… radost?
Heechul se prostě nemohl udržet. Překonal tu krátkou vzdálenost a lehce, jako dotek motýlího křídla, se otřel svými rty o jeho. Líbal toho sladkého, stydlivého chlapce, jako by líbal mladou dívku. Žádná dravost, ani vášeň. Jen něha.
Po několika vteřinách, které Kyuhyunovi připadaly jako věčnost, ve které by rád setrval, se Chulie odtáhl. Vnímal zběsilý tlukot srdce mladšího chlapce. Opíral se o jeho pevné tělo, jako by sám nemohl stát. Nepřítomně si olízl rty napuchlé od líbání. Kyu se na něho zpod řas podíval. A srdce se mu málem zastavilo. Ach bože! Co to udělal?! Prudce se vytrhl z Heechulova sevření. Hmátl po skicáři a prchal pryč. Slyšel, že ho Heechul volá, slyšel i zmatek a strach v jeho hlase. Ale nezastavil. Bál se. Sám sebe, svých citů, dalšího posměchu. A ano… bál se milovat. Ach jaký zbabělec byl…
Heechul stál jako by o něj udeřilo. Nechápal už vůbec nic. Vždyť neudělal nic, co by oba nechtěli. Nebo ano? Tady něco smrdělo a jeho oběd to nebyl. Chulie přimhouřil oči. Přijde na to. Musí zjistit, co je špatně. Už kvůli Kyuhyunovi.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama