Strašidelný zámek

7. dubna 2013 v 0:00 | Kira & Rose |  Super Junior slash
Kira se zbláznila... A Rose to schválila. Takže- je to její vina. A proč? Protože bagr na stromě xD No prostě, jako když:
Kira: Světlíško musí svííítit, milášku."
Rose: *zemřela* (to poslední dobou dělá často)
Rose: ,,Jasně, Sex on the rakev..."
Kira: *Topí se v Sex on the beach*
Nehledě na to, že včera Kira, celá nadšená zpívala Totora a byla moooc ráda, že jsem se jí vrátila z Anglie. Žádný div tedy že jí hrabalo, měla energiťák a kafe, takže to s ní taky udělalo svý. :D a já jí ještě přejmenovala Moose na Palmoose a Chcípluse, takže chudák. No abych se dostala k povídce. Tohle vzniklo na základě naší jeblý nálady, nehledě na to, že Kiru večer doma okupovali netopýři. No nic... je to prostě jeblý, od začátku až do konce.
A chystá se pokráčko, jupí ja jej :D Takže se těšte, koťátka, neboť Kira tančí válečné tance.
Věnováno: Hannie a proč? Protože to není pták, ale krokodýl. Milujeme vás :D
(Ale Kira víc xD )
Rose: Kecá ! :)


Pár: Donghae/ Kyuhyun

Strašidelný zámek
Kyuhyun vpadl do obýváku jako velká voda.
,,Přijela pouť!" Zavýskl, veliké oči mu jiskřily nadšením. Pětice kluků sedících porůznu naskládaných v obýváku k němu otráveně zvedlo oči.
,,Kyu, nemyslíš, že na pouť jsme už trochu starý?" Ušklíbl se Eunhyuk posměšně. Kyuhyun schlípnul.
,,Ale já mám pouť rád," špitl téměř neslyšně. Prosebně těkal pohledem po svých přátelích, ale všichni se už zase dívali na televizi. Kyu posmutněl. On tolik miloval pouť, věděl, že už by se měl chovat přiměřeně svému věku… Ale když všechny ty kolotoče, horské dráhy byly tak zábavné. A čilý ruch, vůně pražených mandlí a cukrové vaty. Zkroušeně si povzdechl. Opravdu doufal, že s ním někdo z nich půjde. Ale asi se spletl. Sklonil hlavu a potichu opustil místnost. Do očí se mu hrnuly slzy.
Donghae sledoval Kyuhyunova skleslá ramena. Vypadal, že ho to vážně mrzí. Povzdechl si. Pravda, bylo od nich hnusné, že se mu vysmáli. A vůbec… venku bylo tak krásně. Možná to nakonec nebude tak špatný nápad.
Vyskočil z křesla jak na pérku. Jo, půjde tam s Kyu. S úsměvem nad sebou zavrtěl hlavou. Nedokázal tomu roztomiloučkému stvoření odmítnout. Nesměle zaklepal na dveře do maknaeho pokoje. Když se nedočkal odpovědi, vešel. Úsměv mu zmrzl na rtech, když viděl uplakaného chlapce.
,,Kyu?"
Hnědovlásek zvedl hlavu. ,,Co je? Přišel ses mi vysmát, že jsem děcko? Fajn, posluž si."
,,Přišel jsem ti akorát říct, že s tebou na tu pouť půjdu." Usmál se Hae. Než se vzpamatoval, měl Kyu v náručí. Chlapec k němu zvedl rozzářený pohled.
,,Vážně? Vážně půjdeš?" Ujišťoval se.
Donghaeho srdce zjihlo. Něžně pohladil Kyu po vlasech. ,,To víš, že jo. A dáme si obrovskou cukrovou vatu."
,,Děkuju!" Lípl mu Kyu pusu na tvář. Pak mu došlo, co udělal a zrudl. I Hae stál jako opařený. Ten drobný polibek mu probrněl všemi nervy.
,,Tak se jdi obout." Vypadlo z něj nakonec. Kyu potěšeně přikývl a doslova odtančil do chodby.

"No tak, pojď. Bude sranda." Přesvědčoval Kyu Haeho, který nerozhodně přešlapával na místě. Díval se na strašidelný zámek, který se tyčil před ním a zamyšleně si hryzal ret. Ne, že by tam s tím malým nechtěl jít. Jenom uvažoval, jestli je to zrovna teď dobrý nápad. Nebe bylo zakaboněné a slibovalo blížící se déšť a bouřku.
"No tak, Donghae, prosím. Jenom jednu jízdu." Kyu se zatvářil tak smutně, že se Haemu zželelo a nakonec kývl. Kyu radostně zavýskl a požitkářsky olízl nanuk, který držel v ruce. Už tu byli půl dne a on byl moc rád, že se Hae nakonec rozhodl jít s ním. Byla s ním sranda. Obešli už spoustu atrakcí, když si Kyu všiml zámku, který se tyčil v povzdálí a jako by ho zval, aby ho navštívil. Takže hned, jakmile slezl z točícího se čehosi, si to nahrnul před strašidelný zámek a už dobrých deset minut tady Haeho přesvědčoval, aby šel s ním. A ten teď svolil. Kyu rychle slízal poslední zbytečky nanuku a začal si to šinout ke kase.
"Počkej přeci. Máš tady trošku čokolády." Poukázal Hae na skutečnost, že Kyu má pusinku celou od čokoládové polevy. Kyu pohromu dovršil tím, že si polevu rozmatlal ještě po tváři, když se jí snažil utřít.
"Ty trdlo ukaž." Zasmál se Hae a naklonil se k němu. Ani na okamžik nezaváhal a obratně olízl jazýčkem chlapcovu tvář. Kyu vytřeštil oči, ale to už hnědovláskův neposedný jazýček zabloudil na Kyuovi rty a i z nich slízl polevu.
"Hm… jsi sladký." Usmál se nevinně, když se odtáhl. Vnímal Kyův nevěřícně výraz i lehce zarudlé tvářičky. Ano, ten kluk byl opravdu neskutečně roztomilý. A to si to uvědomil až teď.
"Chceš jít pořád do toho strašidelného zámku?" zeptal se, aby odvedl pozornost, od toho, co se odehrálo před chvílí.
Povedlo se, Kyův výraz se rozzářil a on se rozběhl k pokladnám. Hae se usmál. Ten kluk ho nepřestával udivovat. Někdy se choval přiměřeně svému věku, ale jindy to bylo prostě malé dítě.
Aniž by si to uvědomil, něžně se usmál a vydal se za nadšeným Kyuhyunem.
" Tak jenom jedna jízda." Usmlouval to. Nehodlal se tady zdržet tak dlouho, aby začalo pršet a oni museli jít domů v dešti. Oba by to odchcípali.
Kyu kývl a nasedl do vláčku. Cesta strašidelným zámkem začala.

Donghae zaječel že by zahanbil i dvanáctiletou holku, když na něj ze tmy vyskočila kostra. Kurva… věděl proč sem nechce jít. A aby toho nebyl málo, Kyu se zjevně královsky bavil. Visel mu na ruce a vřískal jako pavián po mozkové příhodě. *Rose padla.* S úsměvem od ucha k uchu se přitiskl k Haemu ještě blíž. Pobledlého muže napadlo, že nemít Kyu uši, má tu hlavu odklápěcí. Nad hlavou jim zaburácel ďábelský smích. Na umělé pavučině visela useknutá hlava tak realistická, že se Haemu zvedl žaludek. Když pak po něm chňapla zakrvácená ruka, zauvažoval jestli může mít ve svém věku infarkt.
Kyu zvedl oči ke svému kamarádovi. Užíval si každou chviličku kdy se mohl k Donghaemu tisknout. Cítit jeho pevné tělo, jeho kořeněnou vůni. Přivřel oči… chm… hřebíček, rozmarýn, santal. Miloval tu vůni. Všiml si, že Hae je mírně řečeno pobledlý. Až pak si uvědomil, jak křečovitě jej starší chlapec svírá. Oči měl vytřeštěné a cukl s sebou při každém zvuku. Kyu se zamračil. Tohle se mu nelíbilo.
,,Hae?" Rýpl do kamaráda. ,,Ty se bojíš?"
Světla zablikala a zhasla. Vozík se zastavil, ale tajemné zvuky neustaly. Kyu ucítil jak Hae ztuhl.
,,Kurva, kurva, kurva…" Slyšel jeho horečnatý šepot. Kyu ho objal a konejšivě se k němu přitiskl.
,,To je dobrý, Hae. Jen vypadly pojistky, nejspíš kvůli bouřce. Uvidíš, že to za chvíli naskočí."
,,Kyu… asi není nejlepší doba na to, abych se přiznal, že mám hrůzu ze tmy, co?"
Kyu vytřeštil do tmy oči. Jak jako, že se bojí tmy? Donghae? Blbost, ten kluk se nebál přeci ničeho. Nemohl. Byl to Kyův vzor. Ale to, jak se ho starší chlapec křečovitě držel a pevně se k němu tiskl, ho přesvědčilo o tom, že mluvil pravdu. Kruci, že ho sem vůbec vedl.
"Tak proč jsi sem se mnou šel?" ozval se tiše a čekal na vysvětlení.
"Proč? No protože jsem ti chtěl udělat radost. Vypadal jsi, že se každou chvíli rozpláčeš, když sem s tebou nepůjdu. Myslel jsem, že to nebude tak hrozný. Ach jo. No, Kyu myslím, že teď bychom v první řadě měli najít rychle cestu ven, protože ty pojistky jen tak nenahodí. Tak pojď."
"Ale- ale ty se bojíš." Vyjekl Kyu a Hae se musel i přese všechen strach pousmát. Ten kluk byl neuvěřitelný.
"A to tady mám jen tak čekat? Neblázni a pojď." V jeho hlase byl znát náznak úsměvu. Kyu se ho pevně chytl za ruku a poslušně za ním ťapal.
Donghae neměl ponětí, kam jde. Bál se. A to dost. Ale přece tady jen tak nemohli čekat, až nahodí pojistky a vláček se rozjede. Byli asi v polovině zámku a on netušil, co je ještě čeká. To, že ho před chvílí málem skolil infarkt z těch oblud, co tady byli, opomíjel. Teď měl jinou starost. Dostat se co nejrychleji z tohohle zatracenýho zámku. Cítil, jak mu krev tepe ve spáncích a měl pocit, že srdce má až v krku. Přesto šel ale pořád dál a pevně svíral chlapcovu ruku. Z venku se ozval první hrom.
"A doprdele" ozval se zámkem Kyův hlas. Hae s ním musel jenom souhlasit.
Kolem nohou se jim cosi mihlo a Hae uvažoval jestli by si neměl pořídit bazuku a zavěsit se od stropu. Aspoň by mohl ty nestvůry líp střílet.
,,No jasně… netopýr s bazukou." Zamumlal si pod ,fousy'.
Kyuhyun se otřásl smíchy, když to uslyšel. Představil si Haeho v upířím plášti s bazukou v ruce visícího od stropu. *Kira zemřela páčíc chlupatému monstru palec ze zubů.*
,,Bavíš se dobře?" Optal se naježeně Donghae.
,,Promiň," pípl zkroušeně Kyu a Hae by s v tu ránu vzal po hlavě traverzou. *Aaano koťátka, Kiře definitivně jeblo…* Zastavil se tak prudce, že do něho Kyu narazil. Poslepu se k mladšímu chlapci otočil a objal ho. ,,To já se omlouvám Kyu. Jsem vyděšenej k smrti, ale to mi nedává právo si to na tobě vylejvat. Odpustíš mi?"
I ve tmě Kyu poznal, že se Hae červená až na zadku. Poťouchle se pousmál. ,,Odpustím, ale mám podmínku."
,,Jakou? Další obrovskou zelenou cukrovou vatu?" Uchechtl se Hae.
,,Pusu."
Haemu zatrnulo. Pusu?? To jako fakt? Dech se mu nad tou představou zrychlil. No proč ne. Chytil Kyu za zátylek a vtiskl mu jen lehoučký polibek. Jenže Kyu měl jako vždycky svojí hlavu. Objal Haeho kolem pasu a polibek prohloubil. Zády narazil na zeď, na kterou ho Hae natiskl. Pod nohama ucítil pohyb. Stěna se otáčela. O obličej se mu otřel ledový vzduch. V dlouhé kamenné chodbě svítila jediná pochodeň.
,,To nééé…" Zasténal Hae. Byli v podzemních chodbách.

Tělíčko mladšího kluka se tisklo k Haemu. Jeho rty stále bloudili po jeho obličeji, ale neuniklo mu, zděšené zasténání, které starší muž vypustil z úst. Co je zase? Zmateně se podíval do bledého obličeje, který svítil do tmy. V tu chvíli si uvědomil zimu, která v místnosti panuje. Kdyby tak v místnosti. Když se pomalu otočil a uvědomil si, kam se to dostali, málem zasténal taky. Jak se tady sakra ocitli? Možná ta zeď. Jo určitě za to mohla ta mrcha. Kdyby nebyla situace tak vážná, dokonce by pokýval hlavičkou.* Kira při předčítání kýve hlavičkou místo Kyuhyuna. Rose zemřela* Jenže teď se museli dostat nahoru a pryč sakra.
"Tak pojď." Zašeptal roztřeseně Hae a znovu ho chytl za ruku. Byl ještě trošku rozklepaný z toho polibku, co mu Kyu uštědřil, ale také si uvědomoval vážnost situace. A ta nebyla nijak vtipná * záleží samozřejmě, z jakého úhlu to berete. Pokud z Kiřina, tak se válíte smíchy po podlaze.* *Kira tě slyší xD.* Hae přešel k tomu jednomu jedinému zdroji světla a vzal ji do ruky. Ta pochodeň se bude ještě hodit.
Opatrně nakoukl do tmavé chodby a zaklel. Viděl tak akorát velké nic.
"Tak pojď. Musíme se nějak dostat ven." Kyu kývl hlavičkou, jakože rozumí a poslušně ho následoval.
Nedošli daleko. Asi v půlce chodby se pod nimi propadla podlaha a zámkem se ozvalo dvojhlasné zaječení, za které by se nemusela stydět nejedna fanynka.
"No doprdele. Kurva. Au, Kyu nešlapej po mně." Zaječel Donghae.
"Promiň" špitl mladý chlapec. Ale ani on nic neviděl a to, že oba leželi v úzkém prostoru, by ještě bral, ale TO, že leželi na sobě, už byla jiná věc.
A najednou ho napadla ďábelská myšlenka. Když už tady jako byli, tak by se to přeci dalo využít ne?
"Kam jsem to vlezl. To mi hlava nebere. Přísahám, že jakmile se odtud dostaneme, vlastnoručně tě uškrtím." Mrmlal si pro sebe Donghae a rozhlížel se kolem. Věděl, že jsou v nějaké jámě a že se z ní musí urychleně dostat. Ale dusila ho tíha Kyuhyunova těla.
"Nemůžeš se trošku pohnout, jakože pryč ze mě, rád bych se odtud vyšplhal."
Jako by neslyšel.
"Kyu?" zeptal se opatrně Donghae.
"Nemohl." Řekl chlapec těsně před tím, než se jeho rty otřely o hnědovláskovi a on si jazykem probojoval cestu dovnitř. Ručkama začal šmátrat pod Haeho tričkem a jemně ho hladil po plochém bříšku. Chlapec pod ním strnule ležel. Neodvažoval se ani dýchat. A přesto, po chvíli převzal iniciativu. Teď byl polibek jeho.
Líně prozkoumával Kyuhyunova ústa. Přejel po zoubcích, pohladil patro, škádlivě vsál spodní ret a lehce ho kousl. Zatím jej nepřestával hladit. Dlouhými tahy přejížděl po jeho zádech a Kyu do polibku blaženě vrněl. Ani on nezahálel. Svými pacinkami vklouzl pod Haeho tričko. Jemně přejížděl po jeho svalnatém bříšku, prstíky se probíral proužkem chloupků na podbřišku. Druhou ručkou nenápadně brnkl o Haeho bradavku. Citlivé místečko na jeho pozornost okamžitě zareagovalo. Donghae zasténal a propnul se v zádech.
,,Panebože!" Vydechl rozechvěle.
Kyu se odtáhl od jeho rtů. Jazykem zmapoval čelist, olízl ušní lalůček.
,,Jmenuju se Kyu," zavrněl a vklouzl Haemu špičkou jazyka do ucha. Donghae zaťal mladšímu chlapci prsty do ramen. Před očima se mu míhaly jiskřičky. Kyu hrál na jeho citlivé tělo jako zkušený virtuóz.*Rose padla.* ,Panebože… kde se to v něm bere?' Proběhlo mu hlavou, když ho Kyu líbal na krk. Už téměř vzdával snahu reálně uvažovat, když tmou bliklo světlo jak se rozsvítila další pochodeň. *Kde se tam berou nevím. Prostě tam jsou, jasan?! xD* A Donghae konečně zjistil kam že to vlastně dopadli (a proč je ten pád nezabil). Krve by se v něm nedořezal. Chytil Kyuhyuna za ramena a odtáhl ho od sebe. Kyu se na něj frustrovaně podíval. Co mu zase vadí?!
,,Kyu… my ležíme v rakvi." Vypravil ze sebe rozklepaně. Kyuhyun se zarazil. A do prkýnka dubovýho.
V rakvi? Jako jak v rakvi? Co tam dělaj? Kyu se rozhlédne kolem sebe. Rukama se stále dotýká Haeho bříška a vyloženě zmateně se rozhlížel kolem sebe. Hae na tom nebyl o moc líp. Vůbec netušil, jak se tady z toho dostanou a když už, tak jestli budou v pořádku. Protože, jestli budou s Kyu pokračovat tímhle tempem, rozdaj si to tady v tý podělaný dřevěný rakvi.
Haemu se nad hlavou rozsvítila žárovička. Když nad tím tak přemýšlel, nebyl to vůbec tak špatný nápad, ne? Zabijou čas.
"Kyu?" zašeptal. Mladíkovi oči se k němu stočily a než stačil něco říct, Hae si přivlastnil jeho rty. Líbal prudce a vášnivě, pryč byla něha, kterou mu věnoval před chvílí. V podstatě za to mohl Kyu, že se tady ocitli, takže si to chlapeček teď taky pěkně vypije. Rukou zajel zpátky pod Hyunovo tričko a pohladil ho po plochém bříšku. Prsty zavadil o jeho bradavku a jako on před chvílí i Kyu zasténal slastí. Hae se malinko ušklíbl. Za chvilku ho bude mít tam, kde ho chtěl od začátku, co ho potkal. No dobře, nemuselo se to konat zrovna v rakvi * ach ta ironie osudu* ve strašidelném zámku, ale jednou k tomu dojít muselo. A jak to vypadalo, ten okamžik byl právě tady. Nepřestával ho líbat, ale teď se jeho pozornost upřela na Kyův krk. Hae mu cumlal kůži, hryzal a kousal, dokud si nebyl jistý, že bělostný krček nezůstane bez usvědčujících fleků.
Kyu sténal a sám se divil, že to ještě nikdo neslyšel. I když, byli přeci bůhví kde. Sám se snažil převzít iniciativu, ale Hae mu to nedovolil. To tak, aby to malé štěně bylo troufalejší než on? Nikdy!
Kyu si uvědomil, že je mu čím dál větší zima. S údivem v očích zjistil, že nemá tričko a Hae se mu právě snaží sundat pásek z kalhot.
Hej, co to? Kdy to jako stihnul? Tyhle myšlenky ho přešli přesně ve chvíli, kdy se hnědovláskova ruka dotkla jeho penisu. Zalapal po dechu. Rošťácky se ušklíbl a v očích mu zajiskřilo. Chce to? Má to mít! S hříšným úsměvem povytáhl obočí. "Vážně teď? A tady?" Poukázal na fakt, že stále leží v rakvi, která pod náporem jejich svíjejících se těl povážlivě skřípala.
"Alespoň budeš mít jistotu, že je to láska až za hrob." Usmál se něžně Donghae a pohladil ho po tváři. Najednou uměl být něžný. Kyu se překvapeně usmál. Láska? Opravdu? Pomyslel si jen.
"Miluji tě už dlouho." Přiznal se Donghae. Kyu chytil tik do oka… A to mu říká v rakvi?? To si fakt nemohl vybrat romantičtější místo.
Ze tmy se ozvalo tiché zakašlání a Haeho málem trefil šlak, když uviděl pobledlého mladíka. "Promiňte-" pravil nesměle "- ale to je moje rakev."
Ještě nikdy neviděl Kyuhyuna pohybovat se tak rychle. S rudým obličejem si natáhl kalhoty a tričko a pelášil pryč.
"Kyu počkej!" drapl Hae po pochodni a rozběhl se za ním. Nemusel ovšem spěchat. Jelikož Kyu nic neviděl rozmázl se o nejbližší zeď. Hae doběhl právě včas, aby omámeného mladíka chytl do náručí.
"Hae?"
"No jsem tady. Musíme najít konečně východ." Promluvil tiše mladík. Nehodlal potkat zase toho děsivého, bílého kluka, co jim před chvílí zkazil romantickou chvilku.
" Jojo, to bychom mohli" prohlásil zpitoměle Kyu a šibalsky na Haeho zamrkal.
Hae protočil oči. Tohle bude dlouhá cesta. Avšak ukázalo se, že to nebude tak horké. "Jestli hledáte východ, musíte rovně, pak třikrát doprava a jednou doleva. Po schodišti nahoru a tam jsou to třetí dveře. A promiňte, že jsem vás vyrušil. Nebyl to záměr." A pak zmizel.
Hae zamrkal. Cože? Ale hodlal se, bůhví proč, řídit radou té bílé kreatury a šel podle jeho návodu. Kolem pasu držel, stále se pitomě usmívajícího Kyu. Kupodivu ty dveře našel. Když otevřel, stál na začátku strašidelného zámku. Nebe se pořád kabonilo, ale už bylo po bouřce.
"Doufám, že jste si jízdu užili." Prohlásil s potutelným výrazem majitel a pak se k nim otočil zády.
Hae měl sto chutí se ušklíbnout. Jo, jízdu si opravdu užili. "Tak jdeme domů Kyu. Myslím, že pouť nebudu chtít dlouho vidět." Zamumlal si pro sebe Hae. Kyu jen omámeně kývl přinutil své slabé a stále otřesené nožičky chodit. Zpitoměle se na Haeho usmál. "Miluji tě králíčku."
Donghae potlačil touhu protočit oči. Králíčku? To musela bejt ale pecka. Povzdechl si a táhl ho dál.

Donghae rozrazil dveře nohou, jelikož držel Kyu v náručí. V půlce cesty totiž zjistil, že kdyby ho vedl, nedošli by domů ani za týden. Neobtěžoval se ostatním vysvětlovat co a jak, prostě zapadl do svého pokoje, hodil Kyu na postel a zamkl.
Svůdným krokem přešel k posteli, aby zjistil, že Kyu sladce spinká. Cuklo mu v obočí. To si dělá prdel, ne? Měl sto chutí vykašlat se na to, že spí a normálně ho vojet.
Ale místo toho ho jen počechral ve vláscích a lehl si vedle něj. Kyu spokojeně zavrněl a nasáčkoval se mu do náruče.
,Kyuhyune!!!' zařval Donghae v duchu.
The End
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kim Lula Kim Lula | Web | 16. dubna 2013 v 20:36 | Reagovat

...

...

...

...

...

...

Ze tmy se ozvalo tiché zakašlání a Haeho málem trefil šlak, když uviděl pobledlého mladíka. "Promiňte-" pravil nesměle "- ale to je moje rakev."

...

WTFH?!

Jako...?!

JAKO?!?!?!

*totálně mrtvá, rozsekaná na zemi*

*nemá v plánu se zvednout nejbližších deset let*

http://stream1.gifsoup.com/view1/1650133/head-on-desk-o.gif

2 Hannie Hannie | 17. dubna 2013 v 16:31 | Reagovat

,,Kurva, kurva, kurva…" .... jako bych se slyšela :D

vy dvě, já vás prostě miluju! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama