4. den- Uvěříš mi? (Part 2)

29. března 2013 v 14:35 | Rose
Tak tu starším hned s pokračováním :D


"Hej Donghae, nech toho. Koukej sem naklusat a neoblizuj ho tam." Zakřičel Siwon a promnul si spánky. Takhle už se tady s nimi trápil hodinu. No a co, je leader jejich podskupiny, nemá si co stěžovat. Ale někdy jej z nich bolela hlava. Stál tam uprostřed místnosti, na sobě kostým a snad tunu make-upu.
Donghae se na něj přes celou místnost zazubil, naposledy políbil Kyuhyuna a naklusal za Siwonem. Párkrát ještě cvakl foťák a fotograf zavelel po hodině přestávku.
Siwon zavrtěl hlavou a svalil se na pohovku. No jo, horko těžko fotografovi vysvětloval, proč tu není Zhoumi a Teuk. Málem se s ním pohádal. Siwon si přejede dlaní po tváři. Tak nějak mu bylo jedno, že si asi rozmaže make-up.
"Wonnie?" šeptne Hyuk a podívá se na sedícího chlapce. Zdá se mu to, nebo má jeho ledaer nějakou špatnou náladu?
"Hnn?" ozve se tiché zamručení a Siwon otevře oči.
"V pořádku?"
"Jo, jen mně naštval fotograf. To se vstřebá." Kývne unaveně a podívá se po ostatních. Je spokojený. Skupina se i poté co Hankyung odešel, držela spolu. Jo, Hannie mu chyběl. Poté, co odešel, Siwon se bál, že v roli leadera zklame. Nestalo se tak. Naštěstí. Stočí pohled k Hyukovi. "Kolik je hodin?"
"Něco před čtvrtou." Prohodí blonďáček a sedne si na pohovku vedle Siwona. Byl rád v jeho blízkosti. Pohodlně se usadil a natáhl si nohy.
Siwon se na něj usmál a pocuchal chlapce ve vlasech. Ještě tady budou hodinu a pak musejí hned na koncert. Do postele se dneska dostanou dřív. Něco kolem jedenácté. Alespoň se pořádně vyspí.

Teuk si povzdechl. Museli jít. Jka chtěl zprvu odejít, teď se mu nechtělo vůbec.Podíval se prosebně na Miho, který plaval poblíž, ale zrzek jen smutně zavrtěl hlavou. Doplaval k blonďáčkovi a vzal ho kolem pasu. Starší muž zabořil mokrou hlavičku do chlapcova hrudníku. Opravdu si tady odpočal. Přestal myslet na starosti ohledně tohohle turné a užíval si to.
"Tak pojď" vezme Miho za ruku a vyjdou z horkých pramenů. V šatně se navlékly do županu a vyšli na chodbu. Když Zhoumi koukl na hodiny, zjistil, že focení už skončilo. Ha, bude klid.
Společně vyjeli výtahem do třetího patra a vystoupili. V jejich patře panoval klid-kluci určitě odpočívali před nadcházejícím koncertem, který zanedlouho začne. Oba muži přešli potichu do svého pokoje. Tam na Teuka však zase čekala práce. Lehce se vymanil z Miho sevření a omluvně se na něj usmál. "Musím pracovat. Jinak mně manažer sežere." Pohodil smutně hlavou. Dnes s nimi na koncert nepůjde. Musel dohnat včerejšek a tak se tady zahrabe v papírech. Chce projít, ale zrzke si ho k sobě stáhne.
"No tak, Teukie, to tě do odpočinku musí někdo nutit?"
Leeteuk se rozesměje "Odpočívám rád."
"Ano, ale povětšinu času, když máš možnost, to neděláš."
"Ale ano"
"Nehádej se! I tady jsi místo svého volna.
"Během kterého bych v Koreji pracoval. Tak co je lepší Zhoumi? Být tady s vámi abych na vás dohlížel, a vy jste dohlíželi n mně, abych alespoň trošku odpočíval, nebo být v Koreji, mít sice volno, ale stejně pracovat?" Teuk se mu podívá do očí a málem se ušklíbne. Jo, přesně jak si myslel.
Náhle ucítí na své tváři lehký dotek. "Je lepší, když jsi tady. My tě přinutíme odpočívat." Zašklebí se ďábelsky Mi a lehce ho políbí na pusinku. V tu chvíli se ozve zaklepání na dveře.
"Ano?" vyzve je Leeteuk a vstane.
Do pokoje nakoukne Siwonova hlava "Ahoj. Zhoumi? Za chvíli musíme k maskérkám na koncert. Tak za deset minut na chodbě ok?"
"Jasně" řekne zrzek a Siwon spokojeně zmizí. Teuk se uchichtne. Někdy opravdu miluje papírování.
"Tak se běž obléci. Sice, v tom županu by tě fanynky moc rádi viděli, ale dlouho by na tobě asi nezůstal." Ušklíbl se a zmizel ve dveřích koupelny, aby se mohl v klidu převléct. Když se vrátí, Zhoumi se horečně přehrabuje ve skříni a hledá jakési tričko.
"Já si ho bral… néé, přeci se nemohlo ztratit."
"Co hledáš?" zeptá se se zájmem starší muž.
"To modrofialovožluté tričko. Ještě v Koreji jsem ho měl." Leeteuk se podrbe v delších vlasech. "To od Haeho?"
"Jo" zaječí zoufale chlapec.
"Tak si vezmi pro dnešek jiné, já se ti po něm večer podívám."
Zhoumi na něj upře svůj štěněčí pohled "Fakt?"
"Fakt. A teď už si vezmi třeba tohle bílé a padej, Siwon řekl za deset minut, ne za dvě hodiny." Teuk popadne ještě polonahého chlapce za ruku a div ho nevystrčí ze dveří.
"Teukie?"
"Hnn?"
"Ne, že až přijdu, budeš ještě pracovat." Zamračí se Zhoumi a aniž by čekal na odpověď, odkráčí ke skupince stojící na chodbě.
Teuk za sebou zavře dveře a zakroutí hlavou.

Slyší, jak se hotelem rozlehnou tóny, které tak důvěrně zná. Slyší jekot fanynek i zpěv kluků. Jen doufá, že ti ztřeštěnci se stačili najíst. Sám se ještě neodtrhl od práce a to tady má ještě skoro vystydlou kávu.
Měl by ji vypít, jinak ho Zhoumi sežere. No… to stejně udělá, až zjistí, že se nedostal k večeři. A ostatní taky. Leader si povzdechne a sundá si brýle. Jo, měl by se najíst. Zvedne se z křesla a dojde si do restaurace.
"Dobrý večer, chtěl bych si objednat večeři a odnést si ji nahoru. Díky" řekne přerývanou angličtinou. Číšník přikývne a Teuk na chvilku počká. Nepostřehne dva páry očí, které jej pozorují.
Zaposlouchá se do hudby, která je tady slyšet o mnoho hlasitěji.
"Pane? Tady máte večeři. Přeji dobrou chuť."
"Díky" řekne ještě jednou a vezme si své jídlo. Rozhodne se na chvilku, nepozorovaně, podívat na kluky a tak si stoupne mezi dveře a spokojeně je pozoruje. Jo, jsou prostě super. Ještě chvilku se na ně v tichosti dívá a pak se vypraví nahoru. Čekají ho ještě dvě hodiny práce.

Kyu se rozhlédl po fanynkách a přitáhl si Wookiho blíž. Jemně jej líbne za ucho, fanynky se rozječí a Henry se ušklíbne. Ne, nežárlí, ale nemusí mu Kyu ocucávat přítele.
Zazpívá svou část a stáhne se do pozadí. Koutkem oka zahlédne u dveří Teuka s talířem a jak to tak vypadá tak i s večeří. Musí se pousmát. Hodný kluk. Přestane přemýšlet o leaderovi a začne se věnovat choreografii.
Teuk se spokojeně nají a chvilku před půl jedenáctou skončí s prací. Ne, že by měl všechno už hotové, ale zítra už toho nebude moc. Odejde do sprchy a poté si vzpomene, co slíbil Zhoumimu. To tričko najde kupodivu na dně skříně a musí se usmát. Jo, je plašan. Položí tričko na jeho půlku postele a zaleze si tam. Přesně za pět minut končí koncert a Mi přeci nechtěl, aby Teuka viděl ještě pracovat, ne?
Ve chvíli, kdy se dveře s vrznutím otevřeli, už spal.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 2. ledna 2015 v 14:57 | Reagovat

To bylo úžasné. Mrzí mě, že je tahle povídka pozastavená.
Můžu doufat, že se k ní ještě vrátíš? Prosím...

2 Rose Rose | Web | 2. ledna 2015 v 15:16 | Reagovat

Ahoj... upřímně- nejseem si jistá, protože teď mám co dělat, abych dopsala jiné cykly a tohle byl vážně celkem dobrej, bohužel chvilkovej nápad... snad se k ní časem vrátím. Jestli to udělám, určitě to dotáhnu do konce :)

3 Hatachi Hatachi | 4. ledna 2015 v 15:41 | Reagovat

[2]: To nevadí. I tak budu doufat...
Děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama