4. den- Uvěříš mi? (Part 1)

29. března 2013 v 14:33 | Rose
Lidi, že jsem nemocná víte- ano stále- a protože jsem mrcha, řekla jsem si, že než to nedopíšu tak vám sem nic jinýho nedám a olalá, já to dopsala :D sice s přemlouváním. V pondělí ještě k tomu odjíždím celá spokojená do Anglie a vrátím se až v pátek, takže možná (ale jenom možná) budu hodná a ještě úpřed odjezdem vám sem hodím další kapitolu RL, tak uvidíme :) zatím tady máte 4. den Pout, tak doufám, že se vám to bude líbit. Já se jdu zahrabat do peřin a vy si to užijte. A protože je blog děvka, budete to mít zase na dva party :) Ahoj :D


Padl vyčerpaně do postele. Světlovláska stáhl k sobě do náruče a slabě zamručel.
Byli čtyři ráno a oni museli za pět hodin vstávat. Tichounce zamručel a přitiskl si Teuka k sobě ještě víc. Potřeboval cítit jeho teplo. Všichni byli unavení a vyčerpaní. A kruci, oni jim nemohli dát ten den volna po tomhle koncertě.
Teuk se unaveně zavrtěl a otočil se na druhý bok. Zabořil hlavu do zrzkova ramene a tiše vzdychl- Jenom pět hodit v náručí tohohle ďáblíka. Zavřel oči a v mžiku usnul. Nepostřehl letmý dotek chlapce, který ho jemňoulince hladil po tváři.
Zhoumi s úsměvem zavřel oči.
"Mlč ty hovado." Zanadával Teuk a nepříjemně se podíval po drnčícím budíku u své hlavy. "Sklapni." Shodí ho na zem, ale ani to moc nepomůže. Budík si zvoní vesele dál a vůbec si nevšímá Leeteukových vražedných pohledů. Světlovlásek stiskne čelist a otočí se na Zhoumiho. Jediné, co z toho chlapa vidí je zrzavá čupřina. Která vykukuje z pokrývek.
Kupodivu ho nenapadne žádná zákeřná myšlenka a místo toho se něžně usměje. Pak mu ale úsměv opadne. Proč mu prostě nevěří? Proč mu neodkáže uvěřit, že si s ním nehraje? Možná proto, že už to jednou udělala a padl na samé dno.
Zavrtěl hlavou, aby zahnal špatné myšlenky-. Divil se, že Zhoumi stále spí. Přes veškeré jeho nadávání a STÁLÉ! Zvonění budíku, spal spokojeně dál. Tek stočil pohled k rafičkám toho zvonícího krámu. Čtvrt na devět.
Vždycky vstával dříve, aby se stihl upravit a pak mohl kluky nahánět všude možně i nemožně. Druhý případ byl povětšinou ten pravý. Opatrně vylezl z postele, aby mladšího chlapce nevzbudil a tichými kroky přešel ke sprše. Zavřel za sebou dveře a vydechl. Nevzbudil ho.
Toužebně se podíval na velkou vanu, do které by se s přehledem vešel on i Zhoumi. Myslí mu přelétla představa, jak sedí ve velké vaně, zády se opírá o Zhoumiho horké, dokonalé tělo. Cítil na své kůži jeho polibky a prsty, které klouzají k…. Leeteuk prudce otevře oči. Ty prase, zařve na něj jeho svědomí, a Teuk strne. Vana… on… a Zhoumi?
"Néé" zaječí hlasitě a má tendenci praštit se o velké bílé umyvadlo. Vzápětí si připlácne ruku na pusinku a vytřeští vyděšeně očka. Pokud nevzbudilo Zhoumiho drnčení budíku, zaručeně ho probudila Teukovo zaječení.
Rychle zavrhl myšlenku na vanu, stáhl ze sebe boxerky a vlezl do sprchy. Pustil na sebe proud horké vody a zavřel oči. Má na tohle vychutnávání tak deset minut.
Zhoumi se probudil zcela nečekaně. Prohrábl si vlásky a opřel se o lokty.
Nepříjemný drnčivý zvuk se mu zabodával do uší. Stočil hnědé oči k zemi a obočí se mu ztratilo v ofince. Zvuk vycházel z budíku, který ležel na zemi a drnčel jak pominutý. Teuk už v posteli nebyl a Zhoumi přes drnčení toho blbého krámu neslyšel, že teče sprcha. Zachmuřil se a naklonil se tak aby dosáhl na tu blbou věc a jedním cvaknutím ji vypl.
Teď už jemné šumění sprchy slyšel. Vyhrabal se z postele a zamručel. Necelých pět hodin spánku fakt nestačilo. Ještě k tomu s Teukem v posteli. Kruci, začíná uvažovat, jako Chulie. Prudce zavrtěl a podíval se po pokoji. V tu chvíli se otevřou dveře do pokoje a v nich stojí Teuk jen v ručníku. Opět!
"Můžeš jít do koupelny, jestli chceš. Musím ostatní vzbudit. V tuhle chvíli mají ještě jistojistě půlnoc a za půl hodiny máme být všichni nasnídaní a připravení na další akci." Rozhodí Teuk a zasměje se. Zhoumi stojí v prostředku pokoje jak rozkošné, zatoulané koťátko a tváří se jako kdyby nevěděl.
"No tak, Mi, pohyb. Nebo tě do té sprchy dotlačím." Zasměje se Teuk znova a projde kolem zrzka. Zásadní chyba.
V příští chvíli cítí, jak ho Mi přiráží ke zdi a bezradně se na něj podívá.
"Co blbneš?" zeptá se a musí trošku zaklonit hlavu, aby na něj viděl.
Pohled do Teukových očí mu uhrane. Byli tak krásné. "Netuším" prohodí a skloní se k němu, aby se v následující chvíli jemně a lehounce dotkl leaderových rtů. Cítil, jak muž pod jeho dotekem ztuhl.
No tak, křičel v duchu, přece mi věříš ne? Asi ne. Měl chuť zoufale zaúpět.
"Teku, no tak prosím, věř mi. Zaříkával ho v duchu. Nepřestal jemně tlačit na jeho rtíky. Jemně okusoval jeho spodní ret. No tak, zaříkával ho.
Konečně se světlovlásek uvolnil a pohnul se proti Zhoumiho rtům. Ten se pousmál. Přejel svým jazýčkem po světlovláskových rtech, objel jejich konturu a vsál jeho spodní ret do svých úst. Chvílemi ho cumlal, laškovně si s nimi hrál. Ucítil ve svých vlasech Leeteukovi prsty a ten jemně zatáhl.
Zhoumi zaklonil hlavu a Teuk se přesunul k jeho krku. Olízl horkou kůži a chytl ji mezi zoubky. Nepřestal, dokud si nebyl jistý, že tam zrzkovi nezůstane rudý flíček.
Zhoumiho steny umlčel svým polibkem. To už zrzek zase přebral plnou iniciativu. Políbil Leeteuka na rty a jal se zkoumat jeho ústa. Přejížděl jazýčkem po zubech a dotkl se jeho jazýčku. Teuk do jeho úst zasténal. Ještě chvilku prožíval slast, ale Zhoumi, ač nerad musel polibek ukončit. Přeci jen, měli práci. Ale nebyl by proti tomu, kdyby mohli celý den zůstat v posteli. Podíval se na zarudlého muže a pohladil ho po tváři. Vypadal tak krásně.
"Jdi nádherný. Ale musíme bohužel jít." Zašeptal mu do ucha a ještě jednou ho políbil na rty. Potom poodstoupil a vzal ho za ruku.
"Půjdu do sprchy. Vzbuď ty spáče, musíme brzy vyrazit." Starší muž s úsměvem přikývl a pustil zrzkovu ruku.

Měl se na to pořádné obléci, přemýšlel Leeteuk, když se pokoušel vzbudit Kyuhyuna a Haea, kteří spali jako mrtvoly. Leaderovi došlo, že v devět rozhodně hotovy nebudou.
"Krucifix. Hae, Kyu, koukejte vstávat, nebo vás na pokojích prohodím. Dělejte!" zakřičí a sleduje jejich reakce. Ti dva vyletí jako na pírku a nechápavě hledí na svého leadera. Co chce v jejich pokoji, proboha?
"Co tu chceš?" zeptá se nevrle Hae a starostlivě se podívá na svého přítele. Ten jen slabě kývne, na znamení, že je ok. Hae se znovu otočí na světlovláska. Ten pozvedne obočí. "Asi tak za dvacet minut máme být oblečení, nasnídaní a připravení na další akci. Tak nějak to nestíháme a tak vám doporučuji, aby jste vylezli, oblékli se a sejdeme se všichni v restauraci dole na snídani."
"A to tam půjdeš takhle?" pozvedne Kyu ironicky obočí a poukáže na Teukův ručník.
Leeteuk se na něj podívá stylem, jako jsi normální a odkráčí vzbudit ostatní členy.

Zhoumi se zamračil. Seděl na autogramiádě vedle Leeteuk, který vypadal, že mu brzy zmizí, už takhle křečovitý úsměv. Pod stolem ho vezme za ruku a pevně ji stiskne. Světlovlásek aniž by odtrhl pohled od novinářů, mu stisk oplatil. Bylo dvanáct a za chvilku jim takhle akce končila, pak oběd a focení. A koncert. A do postele se dostanou někdy před dvanáctou.
Donghae se k němu nahne a potichu mu zašeptá "Vezmi ho někam jinam. My to zvládneme i bez vás. Je unavený. Siwon si nás pohlídá. Vezmi ho prostě hned po obědě někam pryč."
Zhoumi kývne a znovu se obrátí na novináře. Teukovu ruku ale nepustí.
Oběd si vychutnají. Donghae se ďábelsky ušklíbne a podívá se koutkem ooka po Teukovi. Ten spokojeně jí a nevšímá si okolí. Zhoumi zmizel před chvílí a ještě se nevrátil. Kyu do něj tázavě šťouchne a Hae se na něj andělsky usměje. Neřekne mu však ani slovo.

Zhoumi stojí na recepci a mračí se. Tak arogantního chlapa ještě neviděl fakt.
"Prosím. Ne, neprosím. Končím se zdvořilostí. Jste neskutečně arogantní. Prostě chci na ty dvě hodiny prázdné horké prameny. Jsme hotelový hosté a já prostě chci. abychom tam mohli být sami." Vykřikne a málem praští pěstí do pultu.
Chlap na něj vyjeveně kouká, chlapec v rozčílení přešel ze zdvořilé angličtiny do nezdvořilé a do toho plet ještě svou rodnou řeč. Ale nehodlal mu odporovat. "Dobře pane. Na dvě hodiny budete mít místnost jen pro sebe. Od kolika?"
Zhoumi se podíval na mobil. Od půl druhé měli focení. Bylo třičtvrtě na jednu.
"Na druhou hodinu. Do dvou hodin chci, aby tam nikdo nebyl. Děkuji." Zhoumi se otočil na patě a odešel do jídelny. Tam se spokojeně posadil naproti Haemu a vesele se na něj ušklíbl. Hae pozvedl obočí a usmál se jako sluníčko.

"My jdeme jinam. Pojď zlatíčko." Pošeptal Zhoumi nechápavému Leeteukovi a vzal ho za ruku. Dotáhl jej do jejich pokoje a posadil ho na postel.
"Chvilku tady zůstaň. A opovaž se utéct." Zašeptal mu do ouška a přešel ke skříni. Odtamtud vytáhl jejich plavky (bůhví, kdo měl ten nápad, aby si je všichni vzali. Že by Kyu? No. To by sedělo). Ručníky budou už určitě tam.
Vezme, stále nic nechápajícího Teuka, za ruku a zavede ho rovnou do šaten.
"Převlékni se. Mám pro tebe překvapení." Uculí se a sám shodí župan. Ne, že by se nějak zabýval tím, že světlovlásek stojí přímo vedle něj.
Vzal do ruky černou, širokou stuhu a ovázal nic netušícímu Leeteukovi oči. Ten sebou polekaně trhne, ale vzápětí ucítí, jak ho obejmou dvě silné paže. "Neboj se"
Znovu ho vezme za ruku a odvede ho dlouhou chodbou, až k pramenům Vkročí do místnosti a opatrně pomůže Teukovi ze schodů do horké vody. Chlapec sebou cukne.
Když si je jistý, že leader stojí pevně na nohou, přistoupil za něj a stáhl mu stužku z očí. Chlapcovi oči se překvapením rozšířili a on zalapal po dechu.
"Zh-Zhoumi!" zakoktal se a podíval se na svého přítele. Ten jen pozvedl obočí a vzal ho znovu za ruku.
"Pojď. Je to na dvě hodiny jen naše."
"Ale… to nejde. Musím dohlédnout na kluky a ty musíš fotit a-"
"Pšt" zašeptal zrzek a umlčel ledaerovy protesty polibkem. Potom ho pomalu vedl dál do horké vody. Jakmile tam byli po pás, Zhoumi se zazubil a objal ho kolem pasu.
"Potřebuješ si odpočinout. Siwon se o něj dokáže postarat. Chtěl jsem ti udělat radost. Jsi unavený a ve svém vlastním volnu jezdíš s námi. Copak neumíš odpočívat?" Leeteuk se na něj podíval. Kolikrát tohle už slyšel. Ode všech ve skupině. Ale copak je mohl nechat bez dozoru. Byli jak utržení ze řetězu, když na tohle přišlo. I když, povětšinou to začínal Chulie. No a co, ani jeden z nich si nemohl hrát na svatouška. Možná s výjimkou Siwona.
"Musím na vás přeci dávat pozor ne?" zašeptal tiše.
Zhoumi se něžně usmál. Ten hlupáček. "Teukie… nejsme malé děti. I když to tak někdy nevypadá, opravdu se o sebe dokážeme postarat. Ale ty si teď odpočineš. Musíš!" řekl a přitáhl si staršího muže k sobě. Bože, byl tak křehký. Nechápal, jak se ten chlapec dokázal pořád usmívat. Pořád, dokola. I přesto, že je tak unavený.
"Řekni mi, co by sis přál? Splním ti to. Ale chci, aby sis vybral něco nenáročného. Žádný skákání padákem!"
Leeteuk k němu pozvedl hnědá kukadla. Pak se uličnicky zasmál.
"Hm… o něčem bych věděl." Ušklíbne se znovu a pohladí chlapce po rameni.
Zrzkovi začne pomalu pracovat fantazie. Oni… sami dva… tady. Horké prameny. Kruci dost! Zhoumi, ty pako, na co ty zase nemyslíš? Ale ta představa je tak lákavá a ty horké prameny tomu také moc nedodávají, potřeboval by spíš to moře, ve kterém skončil Titanik. To bylo taky pěkně ledový.
"Tak- tak co tedy chceš?" zeptá se zastřeně.
"Mohl bys mi namasírovat záda?" otáže se nevinně Teuk aniž by tušil, co to se zrzkem dělá. Zhoumi div, že neprotočí panenky. Ale co by pro toho anděla neudělal, že?
"Tak si sedni na schody." Pobídl ho a sám si sedl za něj. Opatrně se dotkne jeho ramen a zabere.
Leeteuk slastně přivře oči. Ano, tohle přesně potřeboval. Zhoumiho prstíky tlapkají po blonďáčkových zádech a jemně mu masírují záda. Díky tancování nebyli ztuhlé, ale i tak potřebovali uvolnit. Cítil pod bříšky svých prstů Teukovu horkou, mokrou kůži. Jemně sjel prsty po jeho zádech a dlaněmi pohladil pevné bříško. Objal ho a přitáhl si ho na sebe.
Blonďáček tiše vyjekl, ale nijak se nebránil. Nemohl přeci do konce života být sám.
Zhoumiho rty se dotkli Leeteukovi horké kůže a on ho políbil na krk. Tak ho chtěl. Ale nemohl spěchat. Starší muž se něčeho bál a zrzek zatím netušil čeho.
Leeteuk ani nepostřehl, kdy si ho Zhoumi otočil k sobě. Seděli v teplé vodě a on nevnímal nic než jeho sladké rty na svých.
Tak sladké…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama