Zpívej mi... 1.díl

23. února 2013 v 16:57 | Kira |  SHINee slash
Pár: 2Min
Varování: asi žádné
Hezké čtení, Kira :)

Koncert už skončil a Minho seděl v šatně se zavřenýma očima. Mohlo by se zdát, že spí, ale on přemýšlel. Hlava ho třešitla z jekotu fanynek, pro který téměř neslyšel svůj hlas. A co víc... Neslyšel jeho hlas! Jejich nejmladší člen nejen, že tančil jako bůh, ale zpíval, že by mu andělé záviděli. Minho si povzdechl. Miloval, když Taemin zpíval. Přál si, aby zpíval jen jemu. Alespoň jednou.
Dveře se tiše otevřely a malé střapaté cosi nenápadně vlkouzlo dovnitř. Minnie se usmál při pohledu na spícího rappera. Původně mu přišel provést nějakou čertovinu. Třeba přidat mu pastu do gelu na vlasy nebo tak. Ale teď se mu všechno rázem vypařilo z hlavy. Potichu docapkal až k němu. Zdálo se, že Minho opravdu spí. Dech měl pravidelný a dlouhé, černé řasy se mu lehce zachvívaly. Usmíval se.
Taemin měl rád Minhův úsměv. Kdyby byl dívka, chodil by s ním... kdyby ho Minho chtěl. Někdy litoval, že není dívka. Třeba teď. Opatrně si sedl Minhovi k nohám a opřel si bradu o jeho koleno. Minho sebou lehce škubl, ale oči neotevřel. Zajímalo ho, co bude Taemin dělat.
,,Chtěl bych být holka, fakt, že jo. Třeba bych... co já vím, třeba bych pak mohl být s tebou."
Minho měl chuť ho zulíbat, ale ani se nehnul. Popravdě... měl strach.Třeba se mu tohle všechno jenom zdá. A kdyby otevřel oři, mohlo by to zmizet.
Taemin se zvedl a naposled se na Minha podíval. Byl tak roztomilý, když spal. Neodolal. Naklonil se k němu a lehce ho políbil. Ten drobný dotek jeho úst vzbouřil Mihnovi krev a on otevřel oči. Vztáhl po Minniem ruce a chtěl si ho přivinout k sobě. Chtěl ho líbat tak moc, až by přišel o dech a pak znovu. Ale on se mu vysmekl.
,,Promiň!" Vypískl a byl v prachu. Minho jen zklamaně potřásl hlavou. Co to kruci bylo?!

Minnie vyběhl z budovy zadním východem. Kam běžel, to nevěděl. Prostě musel pryč. Musel! Vždyť on... on právě políbil Minha! A Minho nespal! Ale... Ale... Taeminovi se podivně zamžilo před očima a on zjistil, že se rozpršelo. A, že se stmívá. Studený podzimní vítr se mu zaryl do těla. Promoklé oblečení ho sotva mohlo před chladem ochránit. Věděl, že by se měl vrátit. Ale nemohl. Ještě se Minhovi nemůže postavit čelem. A možná nikdy nebude schopen. Neunese to zklamání a opovržení v jeho očích. Nevrátí se! Už nikdy se tam nevrátí.

Bylo devět večer a venku naprostá tma. Celou tu dobu silně pršelo. Minho stál na proskleném balkonu a stále dokola vytáčel Minnieho číslo. Znovu a znovu se mu však ozývala jen hlasová schránka. Frustrovaně praštil dlaní do skla. Popadl z věšáku bundu a nehledě na volání ostatních vyrazil ven.
Jonghyun se zmateně podíval na Onewa. ,,Asi mu hráblo."
,,To má z tebe," hodil po něm Onew pohledem. Ode zdi se ozvalo podivné zabublání, ale to Key jen vdechl brčko (chudáčerk malý).
,,Jste banda volů, šel hledat Mina. Je pryč víc jak čtyři hodiny."
Hyun se lišácky usmál. ,,Hele, dochází vám, že máme byt sami pro sebe?ů
Keyovi zajiskřili oči. ,,Toho se musí pořádně využít."
,,Jooo, dáme turnaj v piškvorkách."
Key a Jonghyun se rozesmáli. ,,Ty jsi vůl, Onewe."

Minho běžel ulicí a zběsile se rozhlížel. Už prošel všechna Taeminova oblíbená místa. Dokonce i nákupní cemtrum, ale on nikde. Přemáhalo ho zoufalství. Tak moc se o toho malého splašence bál. Už zbýval jen park. Minho doufal, že ho tam najde. A v pořádku. Vletěl do parku jako namydlenej blesk, aby se rozmáz o strom, který se vynořil ze tmy.
,,Kua Taemine, ty malej zmetku. Až tě najdu, roztrhnu tě jako hada." Zabručel si pod nos a znovu se rozběhl.
,,Minnie, kde jsi?" Řval jako šílenec a tajně doufal, že ho nikdo netočí, jinako ho šoupnou do Bohnic.
Prošel už polovinu parku a pořád nic. Plíce ho pálily a ochraptěl. Ale nemohl to vzdát. Musel ho najít, prostě musel. Jeho pozornost upoutala nedaleká roztržka. Ušklíbl se. Místní partička zas odchytla nějakýho chudáka.
,,Nech mě bejt, ty prase!!" Zaslechne hysterií zvýšený hlas, který okamžitě pozná. Taemin!

,,Ale notak, jen si s tebou trošku pohrajeme." Usmál se oplzle vůdce partičky. Taeminovi se udělalo zle, ale věděl, že je to jeho vina. Kolikrát ho Minho varoval aby sem nechodil potmě. Minho.... kéž by tu byl, ten by ho určitě ochránil.
Z myšlenek ho vyrthly ruce dobývající se pod jeho tílko. Na ústa se mu přitiskly rty vůdce. Taemin nezaváhal ani vteřinku a pořádně toho hajzla rafnul. Týpek zařval a ucukl. V zápětí Minniemu přistála na bradě jeho pěst. Zatmělo se mu před očima. Než omdlel, uslyšel povědomý hlas.

,,Ty zasranej šmejde!" Zvrčel Minho záhrobním hlasem. Nejspíš vypadal dost hrozně, jelikož se partička dala na ústup. Než se stačili zdekovat, skočil Minho po tom, který praštil Taemina. Bušil do něj jako hluchý do vrat, dokud nezůstal ležet.
,,Minnie!" Vrhl se k bezvědomému chlapci. Položil si jeho hlavu do klína. Po tváři mu stékal déšť a mísil se s jeho slzami. Přišel pozdě. Jeho tělem otřásaly vzlyky a tak si ani nevšiml Minnieho zmateného pohledu. Jemná ručka pohladila Minhovu tvář. ,,Tys přišel."
Minho překryl jeho dlaň svojí. ,,Samozřejmě, hlupáčku."
,,Zlobíš se za tu pusu?" Minniemu se začínaly zavírat oči a staršího napadlo, jestli nemá otřes mozku.
,,Nezlobím, lásko. Ale hlavně mi teď neusínej, ano."
,,Ale mě se chce," broukl Taemin.
,,Ne! Minnie neusínej! Zůstaň se mnou!"
Taemin se na Minha zpitomněle podíval. Co to po něm kruci chce?! Je tak unavený, chce spát!
,,Minnie? Minnie ne! Neusínej, miluju tě...."
Minho zvedl bezvědomého chlapce do náruče, jako by nic nevážil. Na ulici stopnul taxi a nadiktoval mu adresu. Opřel si Taemina o sebe a zavřel oči. Teď už bude všechno dobré.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama